+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Lázeňský dům Palace II

  • Kostel Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázní

    Kostel Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázní

    Františkovy Lázně, 35101

    (ve vzdálenosti 0,1 km od Lázeňský dům Palace II)

    Kostelík, který byl vybudován na okraji centrálního parku ve Františkových Lázních mezi lety 1812-1819 z peněz církevního fondu, je poměrně výjimečnou stavbou. Jde totiž o empírový svatostánek se dvěma páry mohutných sloupů a tympanonem kolem vstupních dveří a takových je v Čechách velmi málo. Interiér kostela zdobí fresky od V. Kandlera, kolem oltáře zaujmou obrazy sv. Heleny a císaře Konstantina. Kostel byl upraven v roce 1936.

  • Kostel sv. Olgy ve Františkových lázních

    Kostel sv. Olgy ve Františkových lázních

    Františkovy Lázně, 35101

    (ve vzdálenosti 0,3 km od Lázeňský dům Palace II)

    Stejně jako další západočeská lázeňská města mají i Františkovy Lázně svůj pravoslavný kostel. Byl vybudovaný pro ruskou komunitu a lázeňské hosty mezi lety 1887-1889 (z lázeňského trojúhelníku měly Františkovy Lázně pravoslavný kostel jako první) a je zasvěcený sv. Olze. Jeho architektem byl místní starosta Gustav Wiedermann. Na nízké průčelí navazuje osmiboká věž a hlavní část kostela tvoří loď čtvercového půdorysu pod baňatou věží.

  • Hrad Cheb

    Hrad Cheb

    Dobrovského 21, Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 4,3 km od Lázeňský dům Palace II)

    Chebský hrad stojí na ostrohu nad řekou Ohří v Karlovarském kraji. Rozsáhlý románský hrad je jednou z nejcennějších památek svého druhu u nás. Chebský hrad je jediným reprezentantem stavebního typu císařských falcí v České republice.

    Dominantou hradu je dnes tzv. Černá věž, kdysi součást románského opevnění. Původní vysokou stanovou střechu nahradila v roce 1774 kamenná nadezdívka, která nyní slouží jako vyhlídkový ochoz. V severní části nádvoří stojí románský hradní palác, ze kterého se do výšky 1. patra dochovala severní a východní zeď se sdruženými okny. Z barokní přestavby, která měla hrad proměnit v nedobytnou citadelu, se dochovaly cihlové hradby a kasematy. Nejvzácnější a nejzachovalejší stavbou hradního areálu je dvoupodlažní románsko-gotická kaple sv. Erharda a sv. Uršuly. Na hradě je k vidění stálá expozice věnovaná výsledkům archeologických výzkumů a expozice chebského kamnářství.

    Na místě slovanského hradiště nechali páni z Vohburgu v 1. polovině 12. století postavit kamenný hrad, který nechal císař Fridrich Barbarossa po roce 1165 přebudovat na reprezentativní falc. Po připojení k Českému království se Cheb stal královským hradem. Chebský hrad byl spíše jen udržován, výrazné úpravy se uskutečnily až v 15. století. Po třicetileté válce se Cheb změnil v barokní pevnost, tehdy také došlo k radikální úpravě opevnění hradu. Po roce 1720 ztratil hrad svou strategickou úlohu. V roce 1742 zničila hrad francouzská vojska, hrad poté dále chátral. V 19. století sloužil areál jako skládka odpadu a hlíny ze zbouraného městského opevnění. V letech 1911 – 1934 zde probíhaly rozsáhlé archeologické průzkumy. Dnes hrad spravuje Chebské muzeum.

    Hrad je otevřen denně kromě pondělí od dubna do října.

  • Kostel sv. Mikuláše v Chebu

    Kostel sv. Mikuláše v Chebu

    Cheb, 35002

    (ve vzdálenosti 4,5 km od Lázeňský dům Palace II)

    Kostel pocházející ze 13. století se nachází v Chebu. Z původní stavby se moc nedochovalo, kostel byl přestavěn a po požáru v roce 1742 opraven. V roce 1945 byly nové střechy zničeny.

  • Chebský špalíček

    Chebský špalíček

    Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 4,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Špalíček je název skupiny jedenácti kupeckých domů uprostřed náměstí Jiřího z Poděbrad v západočeském Chebu. Jde o velmi zajímavé stavby, které vznikaly pro potřeby místních kupců již od 1. poloviny 14. století. Do dnešní podoby byl soubor dotvořen cca 0 100 let později. Kvůli nedostatku místa a malým parcelám byly stavby hnané do výšky (3-4 patra). Špalíček je rozdělen do dvou bloků mezi kterými vede úzká (160 cm) Kramářská ulička. V roce 1965 byl rekonstruován a restaurován. Původní třetí blok na západní straně náměstí byl zbořen pravděpodobně někdy v 19. století.

  • Hrad Seeberg

    Hrad Seeberg

    Ostroh čp. 18, Cheb, 35002

    (ve vzdálenosti 5,2 km od Lázeňský dům Palace II)

    Hrad se tyčí na skalnatém ostrohu nad potokem asi 6 km severozápadně od Františkových Lázní. Byl postaven pravděpodobně již na sklonku 12. století, avšak první potvrzená zmínka o něm je až z roku 1349. Vlastnilo jej několik šlechticů. Za Víta Dětřicha byl hrad obsazen a zapálen Švédy. Následně byl opraven a přešel do vlastnictví města Cheb. V hradu je možné shlédnout několik tematických expozicí.

  • Hrad Vildštejn

    Hrad Vildštejn

    Skalná, 35134

    (ve vzdálenosti 5,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Jeden z nejstarších kamenných hradů u nás, založen rodem Nothaftů. První zmínka v roce 1166. Dodnes se zachovaly prvky štaufské hradní architektury.Na hradě se nachází hodovna v gotickém stilu a malé muzeum s obřadní síní, vybudované v původní románské kapli. Plavecký bazén Jablonec nad Nisou - ID 1278 25 m bazén s párou, saunou a množstvím vodních atrakcí. Rodiče i děti potěší dětský bazén, dravá řeká, vlnobití, tobogány, občerstvení přístupné přímo od bazénů a v neposlední řadě bezbariérový vstup a zázemí pro vozíčkáře.
  • Památník Ypsilonka

    Památník Ypsilonka

    Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 7,9 km od Lázeňský dům Palace II)

    Ypsilonka je název křižovatky cca 5 km východně od Chebu, nedaleko Jesenické přehrady. Roku 1873 zde byl umístěn jeden ze základních triangulačních bodů v Čechách. Název lokality je odvozen od rozcestí ve tvaru písmene ypsilon. Nachází se zde rovněž památník 2. divize americké armády, která v průběhu II. světové války osvobodila město Cheb.

  • Zámek Libá

    Zámek Libá

    Libá, 35131

    (ve vzdálenosti 8,5 km od Lázeňský dům Palace II)

    Barokní zámek se nachází v obci Libá na Chebsku v Karlovarském kraji. Zámecké budovy uzavírají dvě nádvoří, která jsou oddělena bránou. Zámek obklopuje z větší části sloupková balustráda na kamenné ohradě, doplněná barokním schodištěm. Z původního hradu se dochovala mohutná válcová věž a obvodové zdivo severního paláce. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní hrad byl založen kolem poloviny 13. století. Po několika majitelích získali hrad Zedwitzové, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Koncem 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošili zámek Švédové, poté byl celý zámecký areál barokně přestavěn. V letech 1753 – 1763 byl k zámku připojen kostel sv. Kateřiny. V roce 1770 byl zámek rokokově upraven, poslední úpravy byly provedeny v 19. století. V současné době není zámecký objekt v dobrém stavu.

  • Doubrava u Chebu

    Doubrava u Chebu

    Lipová, 82052

    (ve vzdálenosti 13,3 km od Lázeňský dům Palace II)

    Půvabná vesnička jižně od Chebu, nedaleko státní hranice s Německem. V této zatím turisticky nedoceněné obci nad údolím Stebnického potoka se dochovalo několik statků chebského typu, vytvářející malebný celek. Nejznámější ze souboru staveb je Rustlerův statek z roku 1751, který byl přeměnen na soukromý skanzen se sbírkou starého nářadí a jiných historických zajímavostí. Krásná příroda v okolí láká k turistickým i cykloturistickým výletům.

    V roce 1995 byla Doubrava vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.

  • Zřícenina Podhradí

    Zřícenina Podhradí

    Podhradí, 35123

    (ve vzdálenosti 18,3 km od Lázeňský dům Palace II)

    Zajímavé zříceniny hradu Podhradí, původně nazývaného Neuberg, stojí na skalnatém ostrohu nad Ašským potokem v obci Podhradí na Chebsku v Karlovarském kraji. Z hradu se dochovala 22 metrů vysoká válcová věž, obvodová hradba a zbytky zdí dalších objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Ve 13. století vznikl hrad Neuberg, který měl chránit důležitou obchodní cestu z Aše do saského Elsteru. Název Podhradí se začal používat až po roce 1945. Koncem 14. století získali hrad Zedwitzové. Po roce 1610, kdy Neuberk podlehl velkému požáru, přestal být hrad obýván a byl ponechán svému osudu. Tehdejší majitelé si pak vybudovali nedaleko odtud nové zámecké sídlo – dnes pouze zříceniny.

  • Hrad Hartenberk

    Hrad Hartenberk

    Josefov, 82881

    (ve vzdálenosti 19,5 km od Lázeňský dům Palace II)

    Zříceniny barokně přestavěného gotického hradu Hartenberk stojí na ostrohu nad osadou Hřebeny na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Z původního hradu a mladšího barokního zámku se dochovala věž s hrazeným parkánem, torzo paláce, zbytky sklepů a dalších budov. Zajímavostí je ve skále vytesaná 40 metrů hluboká studna.

    Hrad založili ve 13. století páni z Hartenberka. Od poloviny 14. století byl hrad královským majetkem. V roce 1426 hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Pak tady sídlili Šlikové, v roce 1547 se hrad opět dostal do královských rukou. Poté se zde vystřídala řada majitelů – páni z Písnice, Bredové a po nich Auersperkové, za kterých zde v letech 1819 – 1823 pobýval německý básník J. W. Goethe. V 17. století byl hrad barokně přestavěn na pohodlnější zámecké sídlo. Po roce 1945 však objekt postupně chátral a kolem roku 1990 vyhořel. V současné době je Hartenberk soukromým majetkem a je veřejnosti přístupný.

  • Zámek Sokolov

    Zámek Sokolov

    Sokolov, 35601

    (ve vzdálenosti 21,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Pozdně renesanční a raně barokní sokolovský zámek se nachází ve středu města. Byl vystavěn na místě původní vodní tvrze ze 13.stol.a pozdně gotického hrádku Šliků. V roce 1622 po bitvě na Bílé Hoře získali zámek Nosticové, kteří jej přestavěli. Z této doby pochází i kašna na nádvoří. Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně, obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny. V první polovině 18. stol. bylo upraveno okolí zámku na zahradu podle francouzského způsobu. V letech 1800-1805 nechal hrabě Bedřich Nostic opravit zámek v klasicistním stylu. V současné době zámek tvoří čtyřkřídlá budova s uzavřeným nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Zajímavostí je, že jeho severní věže jsou válcovité a jižní věže hranaté s okrouhlou spodní části. Od roku 1960 se v zámku nachází muzeum se zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví, geologii a ekologii. Zámek je veřejnosti přístupný sezónně.

  • Zámek Kynžvart

    Zámek Kynžvart

    Lázně Kynžvart, 35491

    (ve vzdálenosti 22,1 km od Lázeňský dům Palace II)

    Mezi lety 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře, získali kynžvartské panství (zámek a pozůstatky hradu na kopci) bratři Metternichové, kteří panství vlastnili až do roku 1945. Zámek má ve svých sbírkách velké množství neobyčejně zajímavých památek. K nejcennějším patří bezesporu čtyři pozdněgotické deskové oltářní obrazy od německého malíře Bernarda Strigela z roku 1510, představují legendu o nalezení sv. Kříže. K dalším cennostem patří kancléřova knihovna, jedna z nejvýznamnějších šlechtických knihoven v České republice. Součástí zámku je park s jedenácti rybníky.
  • Zřícenina hradu Kynžvart

    Zřícenina hradu Kynžvart

    Lázně Kynžvart, 35491

    (ve vzdálenosti 23,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Zřícenina hradu leží asi 1 km od lázní Kynžvart a vede sem žlutá turistická značka. Hrad je ze 13. století. Jako sídlo lapků byl Janem Lucemburským pobořen a po roce 1398 znovu vystavěn. Od roku 1648, po dobytí a vypálení Švédy i císařskými vojsky opuštěn. Z hradu se dochovaly rozsáhlé pozůstatky zdí.

  • Zámeček Kladská

    Zámeček Kladská

    Mariánské Lázně, 35301

    (ve vzdálenosti 24,8 km od Lázeňský dům Palace II)

    Kníže Otto Schönburg-Waldenburg nechal v letech 1877 – 1878 vybudovat lovecký zámeček ve stylu švýcarských chat. Postupně přibylo v okolí zámečku ještě pět srubů v podobném stylu včetně hospody U tokajícího tetřeva. Po roce 1945 sloužil zámeček jako podnikové rekreační středisko, v současné době je zde hotel. Zámeček Kladská stojí u Kladského rybníka uprostřed nádherné přírody Slavkovského lesa nedaleko Lázní Kynžvart na Chebsku v Karlovarském kraji. Zámeček je zajímavá přízemní budova s dřevěným patrem ve stylu švýcarských loveckých chat.

  • Pomník umučených žen

    Pomník umučených žen

    Prameny, 82060

    (ve vzdálenosti 26,1 km od Lázeňský dům Palace II)

    V posledním měsíci druhé světové války se uskutečnil Pochod smrti. Z německého Helmbrechtu byla vypravena téměř tisícovka žen mnohých národností, převážně Židovek a vězeňkyň z koncentračních táborů. Celý průvod vyšel 13. dubna 1945. Z Helmbrechtu zamířil přes Ahornberg k hranici Protektorátu a odtud pokračoval přes Františkovy Lázně a Kacéřov do koncentračního tábora ve Svatavě. Sem dorazil 17. dubna a na další cestu se vypravil o tři dny později. Den nato, tedy 21. dubna 1945 se ženy se svými dozorci SS dostaly během ledového večera až k Litrbachám (Čisté). Vězeňkyně museli spát venku a byly umístěny na hřišti. Mrazivá noc se bohužel podepsala na životech dvanácti žen. Po noční příhodě oddíl pokračoval směrem na Stráž, kde na místním hřbitově bylo pochováno dalších deset mrtvých žen. Celou cestu až k Domažlicím následně lemují hroby. K Prachaticím totiž vyrazilo jen 150 zbylých žen se svými dozorci. To se již psal 5. květen 1945, který ohlašoval brzké osvobození americkými vojsky na západě Čech. V lese u bývalých Litrbach (Čisté) je vystavěn památník umučených žen. Dostal podobu kruhu, v jehož středu leží kámen s pamětní deskou. Celé kolo je ohraničeno dvanácti mohutnými žulovými kvádry, které symbolizují smrt dvanácti Židovek, jež nepřežili krutou noc.

  • Pomník bývalého města Čistá

    Pomník bývalého města Čistá

    Krásno, 35747

    (ve vzdálenosti 27,1 km od Lázeňský dům Palace II)

    Památníček postavený jako vzpomínka na vysídlené městečko Literbach (Čistá). Městečko je prvně zmiňováno v roce 1350 jako součást bečovského panství, které patřilo Riesenburkům. V roce 1411 je zde střídají páni z Plavna a na konci 15. století se obec stává majetkem Pluhů. Na počátku 16. století za Jana Pluha z Rabštejna nastává největší rozmach městečka. Roku 1547 je Pluhům konfiskován majetek a Čistá se stává královským horním městem. Během třicetileté války dochází k útlumu těžby cínu a odchodu velké části německy mluvícího obyvatelstva do Saska. V roce 1772 město postihl velký požár. Definitivní zkázu však přinesl až rok 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo vysídleno a obec se stala součástí vojenského prostoru. Vlivem systematického ničení armádou byla obec doslova srovnána se zemí. Dnes se zde nachází pouze louky, staré stromy a tento pomník, jakýsi symbolický hrob celé obce.

  • Zámek Favorit

    Zámek Favorit

    Rotava, 35702

    (ve vzdálenosti 27,3 km od Lázeňský dům Palace II)

    Zámek Favorit stojí uprostřed rozlehlé obory mezi Jindřichovicemi a Šindelovou na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Zámek je trojkřídlá budova, postranní křídla uzavírají čestný dvůr s předsunutým prostorem na sloupech. Před zámkem stojí barokní kaple a socha sv. Huberta. Zámecký areál doplňují hospodářská stavení a hájovna. K zámku vede dlouhá modřínová alej.

    V okolí loveckého zámečku je velmi pěkná Krušnohorská příroda. Pod zámkem protéká říčka Skřiváň. Cesta od zámečku k obci Šindelová lemuje alej památných stromů. Kterou tvoří kolem 80 modřínů. Zámeček nechal postavit hrabě František Antonín Nostic pro svou manželku Marii Alžbětu. Původní zámeček byl v roce 1898 zbourán a na jeho místě byl vybudován pseudobarokní lovecký zámeček a kolem něj byla vybudována obora. V okolí zámečku rostou převážně domácí dřeviny a mezi mimi se také daří jedlovci kanadskému. Ve 2. polovině 18. století nechal hrabě František Antonín Nostic pro svou manželku Marii Alžbětu postavit rokokový lovecký zámeček, nazvaný „Mes idées“, brzy se však ujalo pojmenování Favorit. Původní zámecký objekt byl v roce 1898 stržen a Jan Nostic nechal na stejném místě vybudovat nový pseudobarokní lovecký zámek.

  • Hrad Loket

    Hrad Loket

    Zámecká 67, Loket, 35733

    (ve vzdálenosti 29,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Loket je románský hrad s expozicí stavebního vývoje hradu, muzeem historického porcelánu a historických zbraní. Je zde k vidění torzo nejstarší románské rotundy se čtřyřpatrovým vězením, románská věž s vyhlídkou, obřadní síň, rytířský sál. Jeho stáří je více jak 800 let. Byl založen v 2. pol. 12. století pravděpodobně králem Vladislavem II. V roce 1319 byl zde vězněn 2 měsíce tříletý kralevic Václav, pozdější Karel IV., přesto na Loket nezanevřel a zařadil ho mezi královská města.V roce 1434 zastavil císař Zikmund Loket svému kancléři Kašparu Šlikovi. Šlikové zde vládli více než sto let a zasloužili se o jeho přestavbu na reprezentační sídlo.Na počátku 19.století byl zchátralý hrad přestavěn na městskou věznici, která byla zrušena až v roce 1948. V roce 1992 byl hrad navrácen městu a od roku 1993 je zpřístupněn veřejnosti. Otevírací doba denně: listopad - březen 9.00 - 16.00h duben - říjen 9.00 - 17.00h Ceny vstupného s průvodcem : dospělí 80,-Kč děti, studenti, důchodci,ZTP 50,-Kč s textem: dospělí 70,-Kč děti,studenti ,důchodci,ZTP 40,-Kč Naše hradní nabídka je rozšířena o prohlídky mimo návštěvní dobu, pořádání svateb, pronájem reprezentačních prostor, středověké hostiny.
  • Hornické muzeum

    Hornické muzeum

    Cínová ul. č. 408, Krásno, 35747

    (ve vzdálenosti 31,7 km od Lázeňský dům Palace II)

    Muzeum se nachází na místě bývalého dolu Vilém, kde se těžil cín již ve středověku. Vlastní budova muzea sloužila v 19.století jako úpravna cínové rudy. Expozice byla otevřena v září 1998. U muzea je na ploše několika hektarů budována venkovní expozice, jejíž součástí je původní těžní věž i strojovna dolu Vilém. Připravuje se i systém naučných stezek v okolí Krásna. Otvírací doba: duben - říjen, středa - neděle 9-12, 13-17 listopad - březen, pondělí - pátek 9-12, 13-17 Vstupné: dospělý 20Kč
  • Hrad a zámek Bečov nad Teplou

    Hrad a zámek Bečov nad Teplou

    Bečov nad Teplou, 36464

    (ve vzdálenosti 35,0 km od Lázeňský dům Palace II)

    V těsné blízkosti leží dvě nejvýznamnější historické památky Bečova nad Teplou.

    Hrad Bečov byl založen ve 14. století na důležité křižovatce zemských cest rodem pánů z Oseka. Největšího rozvoje doznal hrad v 15. a počátkem 16. století za držení Pluhů z Rabštejna, kteří velice zbohatli z těžby stříbra a cínu v okolí. Z té doby pochází renesanční Pluhovský palác. V době barokní byl postaven dolní zámek, který byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1996. Celé panorama areálu je velice působivé. Gotický hrad je ale z důvodu rekonstrukčních prací pro veřejnost uzavřen.

    V prostorách hradu byl za dramatických okolností v roce 1985 nalezen románský relikviář sv. Maura, který patří k nejcennějším v Evropě. Relikviář je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné a řemeslné kvality a je jedinou památkou svého druhu na území českého státu. Je vystaven s unikátní doprovodnou expozicí v budově barokního zámku. Zde jsou také k vidění zachovalé interiéry z 19. století a zámecká expozice. Ze zahradních teras jsou úchvatné pohledy do údolí i na městskou památkovou zónu. Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch - středověké popraviště a vychutnat si krásnou přírodu v okolí.

    Návštěvní doba v roce 2008 Duben - soboty, neděle, svátky* 9:00-16:00 Květen-červen - denně kromě pondělí 9:00-16:00 Červenec-srpen - denně kromě pondělí 9:00-17:00 Září - denně kromě pondělí 9:00-16:00 Říjen - soboty, neděle, svátky* 9:00-16:00

    *v pracovní dny pouze pro předem objednané skupiny nad 15 osob

    Ceny I. okruh – relikviáře sv. Maura s doprovodnou expozicí dospělí – 110 Kč senioři nad 65 let – 90 Kč studenti, ZTP – 70 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P – zdarma

    II. okruh – zámecké interiéry  dospělí – 70 Kč senioři nad 65 let – 60 Kč studenti, ZTP – 50 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P – zdarma

    III. okruh – (spojený I. + II.) dospělí 140 Kč senioři nad 65 let – 120 Kč studenti, ZTP – 100 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P– zdarma

    Vstupné mimo provozní dobu příplatek až 200%.

  • Zámek Doubí

    Zámek Doubí

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 35,2 km od Lázeňský dům Palace II)

    První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1369, kdy Doubí patřilo mezi královská léna hradu v lokti a působil zde loketský man. rytíř Frencl z Dubu. V období husitských válek zde pobývali loupeživí rytíři. V 16. století byl hrad propuštěn z loketského manství a přestavěn na renesanční zámek. R 1700 byla do půlkruhové bašty vnější parkánové zdi vystavěna původně barokní kaple, která byla v roce 1865 rozšířena a upravena v novorománském slohu. Podle projektu arch. Franze Maděra byl v letech 1868-85 na severní straně nádvoří vybudován „salón“ ve stylu maurské architektury a vystavěna nová neorenesanční budova.

    Rokem 1945 nastala postupná devastace celého objektu, změnu nepřinesl ani rok 1989. Ta nastala až v r. 2000 příchodem současného majitele Karla Holoubka, který chátrající ruinu zámku koupil a s velkým úsilím zrekonstruoval do současné podoby.

  • Křížová cesta v Nejdku

    Křížová cesta v Nejdku

    Nejdek, 36221

    (ve vzdálenosti 35,9 km od Lázeňský dům Palace II)

    Nedávno zrekonstruovaná a vysvěcená křížová cesta se 14 kapličkami.
  • Zřícenina kostela sv.Linharta

    Zřícenina kostela sv.Linharta

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 37,4 km od Lázeňský dům Palace II)

    Na Sovově stezce se nachází kaplička sv. Linharta a několik desítek metrů nad ní v lese je torzo původně románského kostela sv.Linharta. Patřil do obce Obora, která byla staršího založení než Karlovy Vary, ale zanikla s rozkvětem města v 16.stol. Archeologický výzkum prováděný zde od r. 1989 Karlovarským muzeem odkryl dlažbu románského kostela a celou řadu architektonických detailů této památné stavby. Za palouky vpravo od cesty je lesní restaurace Linhart pověstná podáváním pstruhů a jablkového závinu, samožřejmě vedle dalšího výběru jídel a nápojů. K restauraci je také možný příjezd autem z opačné strany od silnice u žst. Březová.

  • Kostel sv. Urbana v Karlových Varech

    Kostel sv. Urbana v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Lázeňský dům Palace II)

    Nejstarší dochovaný objekt  v Karlových Varech, kostel sv. Urbana, stojí v městské části Rybáře. Vznikl patrně ve 2. pol. 13. stol. v rámci kolonizace. Do dnešní doby se stavba dochovala spíše v podobě zříceniny.

  • Tunelová lanovka Imperial

    Tunelová lanovka Imperial

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Lázeňský dům Palace II)

    Nejstarší karlovarská lanová dráha byla uvedena do provozu 18.5.1907. Její zvláštností je především to, že po celé délce je ukryta v tunelu. V Evropě je to nejstarší lanová dráha tohoto typu. Od samého počátku byla stejně jako další lanovky v Karlových Varech poháněna elektromotorem. Ze všech českých pozemních lanovek má největší sklon trati.

    Délka tratě 127 m Maximální sklon tratě 495 promile Nadmořská výška dolní stanice 381,44 m Nadmořská výška horní stanice 436,63 m Výškový rozdíl 55,19 m

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Karlových Varech

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Lázeňský dům Palace II)

    Kostel Povýšení sv. Kříže stojí v Karlových Varech – Rybářích. Byl postaven v pseudorománském slohu v letech 1904-1906. Hlavními architekty byli N. Sichert a K. Schaden.

  • Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

    Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 39,0 km od Lázeňský dům Palace II)

    Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla - pětikopulová stavba v centru Karlových Varů. Byl postaven architektem G. Wiedermannem dle vzoru byzantsko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy za přispění ruské šlechty. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje ruského cara Petra I. při stavbě domu U páva r. 1711. Stavební práce probíhaly mezi lety 1893 – 1897.

  • Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

    Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Lázeňský dům Palace II)

    Díky finanční podpoře anglických návštěvníků lázní byl v Karlových Varech na konci 19. století (1877) vybudován novogotický kostel zasvěcený sv. Lukáši. Stojí na Zámeckém vrchu v centru města, má křížový půdorys a je neomítnutý, přičemž právě holé zdivo dodává kostelu cizokrajný nádech.

  • Evangelický kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech

    Evangelický kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 39,4 km od Lázeňský dům Palace II)

    Evangelický kostel u Císařských lázní byl postaven v polovině 19. století v novorománském slohu s některými pseudogotickými a pseudorenesančními prvky. Roku 1864 k němu byla přistavěna věž, jejímž architektem byl J. Zeissig. Do roku 1946 byl kostel zasvěcen pouze sv. Petru. V současné době patří Československé církvi husitské.

  • Kostel sv. Ondřeje v Karlových Varech

    Kostel sv. Ondřeje v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 39,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Hřbitovní kostel sv. Ondřeje je nejstarším karlovarským kostelem, původně pozdně gotickým. Byl postaven na konci v 15.století, ale dnešní podoba je výsledkem přestavby z roku 1841. Přilehlý hřbitov byl zrušen r. 1911a přeměněn na Mozartovy sady, ale pochována tu byla řada slavných osbností, např. dr. David Becher, dr. Jean de Carro nebo architekt F. Gilly.

  • Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

    Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 39,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Barokní chrám sv. Máří Magdaleny je nejvýznamější karlovarskou sakrální památkou. Stojí na náměstí Svobody, přímo v centru Karlových Varů. V interiéru můžete spatřit dvě gotické madony, barokní oltářní plastiky (J. Eberl), oltářní obraz (E. Dollhopf) a postranní oltářní obraz sv. Máří Magdalény (J. Kramolín). Stavba je dílem známého architekta K. I. Dienzenhofera a pochází z let 1732-1736. Původně na tomto místě stál gotický kostel ze 14. století.

  • Japonská zahrada

    Japonská zahrada

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Lázeňský dům Palace II)

    Zahrada vznikla podle návrhu japonského zahradního architekta Kanji Nomura v Karlových Varech. Byla postavena Japonkou žijící v Mnichově, paní Masumi Schmidt - Muraki. Je postavena do kruhu symbolizující jin a jang. Slouží k meditaci a očistění mysli. Stala se kuriozitou evropského formátu, na kterou se chodí podívat mnoho návštěvníků města. Myšlenka na zřízení japonské kamenné zahrady vzešla od paní Masumi Schmidt-Muraki. Japonské inspirace a ohlasy mají v Karlových Varech více než stoletou tradici. Tuto kamennou zahradu navrhl přední mistr svého oboru, Doc. Kanji Nomura. Jedná se o speciální zenovou zahradu, která má sloužit meditaci . Bez využítí vody má vyjadřovat element vody. Ve světě Zenu jde o to, vytvořit z Prázdnoty cosi hmatatelného, tedy z duše hmotu. Kruhový tvar zahrady s vnitřním obloukem vyjadřuje principy JIN a JANG – sjednocení kladu a záporu v harmonický celek, nebo Evropu a Asii, nebo ostrov muže a ostrov ženy. Objekt zahrady má schopnost působit coby „přijímač“ a „vysílač“ kladných vln a vibrací z kosmu a za zemského magnetismu. Těmito energiemi se kameny „nabíjejí“ a mají schopnost předávat je vnímavým lidem. Kameny mají harmonizovat lidskou mysl a zdraví. Zahradu je možno považovat za přírodní chrám. Některé vertikálně situované velké kameny jsou analogií k evropským menhirům – mají sloužit jako příbytek bohů. Je pozoruhodné, že zahrada vznikla na konci tzv. vřídelní linie, jež protíná Karlovy Vary a na jejíž ose vyvěrají všechny thermy. Mistr Nomura zahradu lokalizoval v krásné přírodní poloze, jež má silné magnetické vyzařování. Dostupné autem po celý rok
  • Železniční viadukt Pernink

    Železniční viadukt Pernink

    Pernink, 36236

    (ve vzdálenosti 40,5 km od Lázeňský dům Palace II)

    V bývalém hornickém městečku Pernink založeném roku 1532 saskými horníky je technickou zajímavostí impozantní klenutý kamenný viadukt (viadukt – tedy římský most překračující údolí oblouky malého rozpětí, často o mnoha patrech, vzhledově podobný akvaduktu), který je nejmohutnější mostní stavbou železniční trati Karlovy Vary – Johangeorgenstadt. Je tvořen šesti oblouky o rozpětí 2×8 m, 2×10 m a 2×12 m a ve svém nejvyšším bodě dosahuje výšky dvaceti metrů. Jedná se o nejvýše položené dílo svého druhu v síti současných Českých drah (v nadmořské výšce 902 metrů nad mořem). Shodnou nadmořskou výškou se chlubí i železniční stanice Pernink, která je po šumavské Kubově Huti (ta má nadmořskou výšku 995 metrů nad mořem) druhou nejvýše položenou stanicí na území ČR. Tato železniční stanice se nachází na západě obce Pernink, asi sto metrů od zmíněného viaduktu. Na viadukt je výborný výhled ze sjezdovek nad i pod železniční tratí.

  • Hvězdárna Karlovy Vary

    Hvězdárna Karlovy Vary

    K letišti 144, Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Lázeňský dům Palace II)

    Hvězdárna v Karlových Varech se vedle vědecké činnosti věnuje popularizaci astronomie se zaměřením převážně na mladší generaci. Organizuje nejrůznější astronomické kouržky, s nimi spojené letní a zimní tábory a spoustu jiných akcí. Díky robotizovanému teleskopu nabízí on-line pozorování různých astronomických objektů. První astronomický kroužek byl v Karlových Varech založen roku 1954. V roce 1959 začala stavba hvězdárny, na které se podíleli převážně členové astronomického kroužku a později jim byla nabídnuta pomoc od podniku Pozemní stavby Karlovy Vary. Hvězdárna byla dokončena roku 1963. V roce 1971 zasáhl hvězdárnu požár a z velké části ji poškodil. Budova byla dána do stavu vyhovujícím všem kriteriím až po roce 1993.
  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Tachově

    Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Tachově

    Tachov, 34701

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Lázeňský dům Palace II)

    Původně raně až vrcholně gotický, dnes převážně pseudogotický chrám Nanebevzetí Panny Marie je neodmyslitelnou dominantou západočeského města Tachov. Jeho hranolová věž je vysoká přes 60 metrů.

    Kostel byl pravděpodobně založen již kolem poloviny 14. století, za vlády Karla IV. Přestože byl postižen mnoha požáry (v polovině 16. století shořel téměř do základů), nájezdy husitů i bombardováním během 2. sv. války, zachoval si svůj původní vzhled dodnes. I výše zmíněné pseudogotické úpravy, které proběhly na počátku 20. století znamenaly spíš architektonickou evoluci než výraznou přestavbu.

    Vzácný je také interiér chrámu, zařízení je převážně barokní, doplněný rokokovými varhany a vzácnými sochami od J. Borkofa či pozdně gotickou sochou Madony z roku 1490.

  • Premonstrátský klášter v Teplé

    Premonstrátský klášter v Teplé

    Teplá, 36461

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Lázeňský dům Palace II)

    Klášter, který leží asi 2 km od městečka Teplá, založil v r. 1193 český šlechtic Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. V roce 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup.

    Později se střídaly období rozkvětu,ale i úpadku,způsobené válkami,loupežemi,požáry a morem. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 vyhořely budovy konventu a prelatury a znovu byly barokně vystavěny.V roce 1950 byl klášter uzavřen a sloužil jako kasárna ČSLA.Pouze kostel a knihovna byly v r.1958 zpřístupněny veřejnosti. V roce 1990 byl klášter, těžce poškozený, vrácen řádu premonstrátů.

    Nyní má tepelská kanonie 18 členů. V klášteře se kromě pravidelných bohoslužeb konají koncerty a výstavy. Klášter nabízí téměř po celý rok prohlídky svých přístupných částí.

  • Dalovické Tvrziště

    Dalovické Tvrziště

    Dalovice, 36263

    (ve vzdálenosti 41,9 km od Lázeňský dům Palace II)

    Ačkoliv je v pramenech připomínána dosti pozdě, víme na základě archeologických nálezů, že k založení místní tvrze došlo již na konci 12. století. Je pravděpodobné, že tvrz vznikla mimo jiné k ochraně sedlecké stezky. První písemné zprávy máme až z let 1457 a 1462, kdy je zmiňován jistý Arkl Tussel „de Stalticz“ či později „de Talticz“. Později získali dalovické léno příslušníci rodu Hýzrlů z Chodova. Jako první je jmenován k roku 1498 pan Albrecht, který se tehdy píše „zu Thelbicz“. Zajímavé zprávy pocházejí z let 1502 až 1503, kdy loketská lenní šlechta vedla spory se zástavními pány Loketska, se Šliky. Při nich byly Dalovice šlikovským vojskem 6. února 1503 obleženy a dobyty. Po té byla nejspíše stará tvrz opuštěna. Z tvrze se zachovalo sklepení.

  • Židovský hřbitov Hroznětín

    Židovský hřbitov Hroznětín

    Hroznětín, 36233

    (ve vzdálenosti 42,4 km od Lázeňský dům Palace II)

    Od roku 1499 bylo v Hroznětíně židovské ghetto, jak o tom svědčí židovský hřbitov, který patří k nejstarším v Čechách.Hřbitov byl v pozdnějších dobách těžce poškozen nacisty. V současné době je po rekonstrukci.
  • Zřícenina Andělská hora

    Zřícenina Andělská hora

    Andělská Hora, 82231

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Hrad, původně zvaný Engelsburg, vznikl zřejmě až koncem 14. století. Poprvé je připomínán roku 1402, kdy se po něm píše Boreš z Oseka. V dalších letech se majitelé často střídali. V letech 1406-14 patřil Oldřichovi Zajícovi z Házmburka, po jeho smrti připadl králi. Od roku 1430 byl majetkem Jakoubka z Vřesovic, roku 1437 přešel na Šliky, v 60. letech patřil Zbyňku Zajícovi z Házmburka a od roku 1466 pánům z Plavna. Poslední tři rody hrad upravovali , zejména páni z Plavna po jeho dobytí královským vojskem roku 1468. Po roce 1565 se majitelé opět střídali a v 17. století přestal být rezidenčním objektem. Roku 1621 byl konfiskován a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. Roku 1635 byl dobyt Švédy a poté již byl udržován pouze nouzově. Definitivně opuštěn byl po požáru roku 1718. Zřícenina hradu je dnes ve vlastnictví obce Andělská Hora. Přístupová cesta vede podél jižního boku strmé skály, na jejím západním konci se stáčí obloukem zpět k východu. Tam ji přehrazuje první brána krytá hradbou se střílnami a polookrouhlou baštou. Cesta dále pokračovala nepravidelným trojbokým púředhradím krytá pouze dřevěnou stěnou ke druhé bráně a do nádvoří jádra. Zpočátku jednoduchá druhá brána byla v pozdější fázi přestavěna do podoby průjezdu dvouprostorového věžovitého stavení se složitějším vývojem. Průjezd brány byl dodatečně zaklenut třemi poli cihlové křížové klenby. V zadní části nádvoří stál dvoutraktový lichoběžná palác, v jehož patře byly použity sklípkové klenby. V těchto místech podle archeologického výzkumu stála nějaká starší zděná stavba. Od paláce stoupá hradba s dnes zaniklou polookrouhlou baštou k nejvyššímu bodu skály, kde stával čtverhranný mírně lichoběžníkový donjon. Skalní za ním hřeben pokračuje dále k západu, kde nad vstupem stála další podsklepená stavba. Nejstarší fázi náleží nejspíš donjon spolu s budovou nad vstupem. Další fázi z 60.-80. let náleží opevnění nádvoří a první brány. Východní palác je dílem mladší stavební fáze za pánů z Plavna.

  • Klášterní areál Ostrov - Posvátný okrsek

    Klášterní areál Ostrov - Posvátný okrsek

    Klášterní 141, Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 46,2 km od Lázeňský dům Palace II)

    Na západním okraji historického Ostrova v sousedství slavného Zámeckého parku (nazývaného kdysi Osmým divem světa) s barokním Letohrádkem se rozkládá rozsáhlý klášterní areál, odedávna známý jako Posvátný okrsek. Od padesátých let 20. století zde sídlil vojenský útvar, za jehož trvání zchátral a byl téměř zničen. Nedávná rozsáhlá rekonstrukce klášterního areálu a Zámeckého parku obnovila vzhled těchto památek do takové míry, že to mnozí návštěvníci přirovnávají k zázraku. Součástí klášterního areálu je nyní také nově vystavěné Ekocentrum s více než dvěma stovkami zvířat.

  • Zámek Ostrov

    Zámek Ostrov

    Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Lázeňský dům Palace II)

    Rozlehlý zámecký areál se nachází ve městě Ostrov na Karlovarsku. Zámecký areál tvoří zámek s Bílou bránou z roku 1690 a Bílým dvorem z let 1693 – 1696, dále Šlikovský zámek, ze kterého se dodnes dochovaly pouze zbytky dvoupatrové průčelní zdi a části příček. Zámecké objekty stojí na okraji udržovaného parku. Areál doplňuje raně barokní letohrádek, který je využíván jako galerie.

    V 15. století získali zdejší panství Šlikové. Ve 2. polovině 17. století byl na místě staršího objektu vybudován tzv. Šlikovský zámek. V letech 1685 – 1692 vznikl při zámeckém objektu nový tzv. Lauenburský zámek. V roce 1691 Šlikovský zámek vyhořel, později byl opraven a využíván jako vedlejší zámecká budova. Po roce 1918 sloužil zámecký areál jako sídlo školy, poštovního úřadu, lesní správy, část zabrala i armáda. V roce 1939 zde nacisté zřídili koncentrační tábor a po vypuknutí 2. světové války tady bylo vojenské skladiště. Dnes je zde Střední průmyslová škola.

  • Zámek Stružná

    Zámek Stružná

    Stružná, 36472

    (ve vzdálenosti 47,0 km od Lázeňský dům Palace II)

    Zámek Stružná (v obci Stružná) se nachází v těsné blízkosti mnohem známější a často navštěvované zříceniny hradu Andělská Hora, ležící na silnici č. 6 ( E48 ) z Prahy do Karlových Varů. Historie zámku ve Stružné je spjatá s Andělskou Horou, kdy jeden z jejich vlastníků Linhart Colona z Felsu nechal kolem roku 1598 vystavět nový zámek v Kysiblu. V roce 1622 zámek i s Andělskou Horou přechází do majetku Heřmana Černína z Chudenic. V letech 1734 - 1794 je ve vlastnictví rodu Hartigů. Do opětovného vlastnictví Černínů přechází zámek a jeho okolí v roce 1868 a patřil jim až do roku 1945, kdy jim byl zabaven. Po roce 1948 přechází zámek do majetku armády, která jej silně zdevastovaný prodala do soukromých rukou. V minulých letech prošel zámek částečnou rekonstrukcí, ale interiéry jsou silně zdevastovány činností armády a napadeny dřevomorkou. Objekt je veřejnosti nepřístupný.

  • Stará radnice

    Stará radnice

    Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 47,5 km od Lázeňský dům Palace II)

    Původně gotická stavba, což dokládají mohutná obvodová zdiva s podloubími. Středověkem dýchají také sklepy, jejichž původ sahá až do čtrnáctého století. Po požáru v šestnáctém století byl dům přestavěn v duchu renesance. Dodatečně vznikla hranolová věž s hodinami, znakem města a třemi reliéfy, znázorňujícími Šalamounův soud, Spravedlnost a Zuzanu v lázni. Zhruba za tři století nato dostal dům po dalším požáru novogotickou podobu. Dnešní obřadní síň se pyšní dochovaným fragmentem původní renesanční malby. Prostor půdy je celoročně využíván pro pořádání výstav.
  • Hartenštejn

    Hartenštejn

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Lázeňský dům Palace II)

    Hartenštejn je jeden ze zapomenutých hradů Karlovarského kraje. Byl pravděpodobně založen v 2. polovině 15. století Jindřichem z Plavy. Tento šlechtický hrad byl zároveň vojenským opěrným bodem, s velmi dobrou dělostřeleckou ochranou. Jako pustý je uváděn od roku 1609. Z hradu zbyly zbytky věží, příkopy s valem, sklepy a zbytky dalších staveb.

  • Zámek Nové Sedliště

    Zámek Nové Sedliště

    Staré Sedliště, 34801

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Lázeňský dům Palace II)

    Malebný barokní zámek se nachází ve vsi Nové Sedliště na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná budova s mansardovou střechou a dvěma hranolovými vížkami v nárožích severního průčelí. U zámku je anglický park.

    V roce 1792 nechal sklářský podnikatel František Koller postavit pozdně barokní zámek. V posledních letech využíval zámecký objekt státní statek a poté lesní správa.

  • Bochovská radnice

    Bochovská radnice

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Lázeňský dům Palace II)

    Budova radnice se nachází na severozápadě náměstí v Bochově. V květnu roku 1818 byl položen základní kámen pro stavbu budovy radnice. Do kamene bylo vloženo šestnáct tehdy platících mincí. Této významné události se zúčastnilo mnoho dospělých i dětí z obce. Každé dítě tehdy dostalo jednu housku (jako projev péče městské rady o své občany) a mírný políček (jako připomenutí poslušnosti). Při stavbě radnice odpracoval každý občan dvacet dní práce zdarma. Občané také přispěli na stavbu částkou 28 000 zlatých. Barokní radnice byla upravena na počátku 19. století. V současné době je v budově sídlo obecního úřadu obce Bochov a restaurace.

  • Hrad Krasíkov

    Hrad Krasíkov

    Kokašice, 82479

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Zřícenina významného hradu Krasíkov, nazývaného také Švamberk, stojí na výrazném kopci západně od Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Z kdysi mohutného hradu se zachovala kulatá věž a část zdiva hradního paláce. Dominantou hradního areálu je kostel sv. Jiří z roku 1652 s kryptou rodu Švamberků. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století. V roce 1421 hrad dobyl Jan Žižka. V 1. polovině 16. století proměnil Kryštof ze Švamberka hrad na reprezentativní rezidenci. V roce 1644 poškodil hrad rozsáhlý požár. Poté byl hrad ponechán svému osudu, dílo zkázy dokončila císařská armáda, která zde zvítězila nad švédskou posádkou. Z této rány se hrad již nevzpamatoval a již nikdy nebyl obnoven.

  • Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Lázeňský dům Palace II)

    Prameny z r.1384 uvádí, že bochovský kostel patřil v té době pod žlutický děkanát. Prvním farářem byl zde Wolfhart, který zemřel roku 1356. Bochovský kostel byl vícekrát poškozen. Za husitských válek v r.1437 vyhořel. Prostředky na obnovu poskytlo město Cheb. Tehdy byl kostel zasvěcen Panně Marii. Znovu vyhořel roku 1445 a v roce 1469 byl spolu s městem vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1666 znovu lehl popelem. Při tomto požáru se žárem roztavily zvony. Nové zvony ulil zvonař Lowy z Prahy.

    Bochovský kostel je tvořen více stavebními slohy. Vnější stěny a klenba presbystáře nesou stopy gotiky, oválná okna, točené sloupy a kazatelna jsou barokní. Vchod je ve stylu renesančním a ze stejné doby pochází i náhrobky Steinsdorfů a Pollenhoferů. Kostel je římskokatolický, avšak v letech 1556 až 1623 byl využíván evangelíky.

  • Zámek Velichov

    Zámek Velichov

    Velichov, 82249

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Lázeňský dům Palace II)

    Velichov leží na břehu Ohře, nedaleko Ostrova. Zámek byl vystavěn po r. 1747, kdy zdejší statek koupil Jan František Hessler. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti v r. 1770. Pozdně barokní zámek vybudovaný ve středu obce na pravém břehu Ohře v l. 1747-1755 byla jednopatrová stavba o dvou příčně situovaných křídlech obdélníkového půdorysu. Hlavní průčelí bylo zdůrazněno dodnes zachovaným zaobleným rizalitem a zahradní průčelí bylo členěno dnes částečně zachovalými korintskými pilastry. Tehdy zde byla také zřízena zámecká zahrada. Četné pozdější přestavby sice zachovaly základní dispozici původní zámecké architektury, ale téměř setřely její historický ráz. Zejména úpravy fasád a interiérů prováděné r. 1870 za tehdejšího majitele, karlovarského lékaře a lázeňského podnikatele Dr. Löschnera. Poslední adaptace zámku byla provedena v l. 1976-1977. Také zámecký park se zachoval v původní podobě.

  • Zámek Bezdružice

    Zámek Bezdružice

    nám. Kryštofa Haranta 1, Bezdružice, 34953

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Lázeňský dům Palace II)

    První zmínky o hradu a zámku Bezdružice, který se nachází 2 km od Konstantinových lázní, pocházejí ze 13. století. Většině lidí se vybaví jméno českého humanisty a cestovatele Kraštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Původní hrad byl opevněné sídlo, obklopené kamennou hradbou. Do současnosti se zachovalo nádvoří sevřené dvěma křídly gotických budov. Objekt byl vlastněn šlechtickými rody Kolowratů, Elpognárů a Lowensteinů a přistavován v období renesance, baroka a klasicismu. V roce 1868 postoupil zámek poslední bezdružický majitel rakousko-uherským úřadům pro účely soudu a vězení. Od 60. let minulého století byl zámek využíván jako rekreační zařízení. Zámek není veřejnosti přístupný!

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.